BUBLINKY
Povrch bublinek
Čím větší je povrch bublinek, tím je účinnější přestup kyslíku do vody. Například velká bublina o
průměru 20mm má objem 4.19 cm3 a povrch 12.6 cm2. Z této velké bubliny můžete udělat 296 jemných bublinek,
každá o průměru 3mm. Tyto jemné bublinky budou mít celkovou plochu 83.6 cm2. To je 6.6-krát větší
objem než měla velká bublina. Jemné bublinky tudíž teoreticky provzdušní vodu 6,6-krát více než velké bubliny.
Kontaktní čas bublina voda
Nejdůležitější pro provzdušňování je rychlost stoupání bubliny k povrchu:
- menší rychlost zvyšuje kontaktní čas s vodou
- větší rychlost zkracuje kontaktní čas s vodou.
Jemné bublinky stoupají podstatně pomaleji než velké bubliny. Jak bubliny stoupají k hladině, táhnou za sebou vodu vlivem tření. Jelikož mají malé bublinky větší povrch než velké bubliny, tření je větší a tak bublinky stoupají pomaleji. Tato prodlužená doba, po kterou je bublinka v kontaktu s vodou, umožňuje rozpuštění více kyslíku do vody. Tím zlepšuje celkovou kvalitu vody.
Cirkulace vody
Způsobuje efektivní vertikální cirkulaci, tento nepřetržitý pohyb bublinek vzhůru rozruší vertikální stratifi kaci (rozvrstvení) vody. Provzdušňování jemnými bublinkami tudíž efektivně mísí vodu a snižuje množství potenciálních anaerobických sedimentůa tak zlepšuje kvalitu vody.
Tepelná a chemická de-stratifikace jezer a nádrží
Co je to stratifikace?
Vertikální tepelné rozvrstvení vody (stratifi kace) jezer se skládá z
- vrstvy nazývané epilimnion - vrchní vrstvy vody, ve které je prakticky stejná teplota
- vrstvy nazývané thermocline - vrstvy ve které je pokles teploty v závislosti na hloubce
- vrstvy zvané hypolimnion - vrstvy kde je teplota prakticky stejná
Stratifikace vody může vést k rozvoji toxického kvetení vody a tak ke zhoršování kvality vody.
Ochrana proti stratifikaci
Difuzní provzdušňování je ideálním prostředkem proti v jezerech a nádržích. Jednoduché
provzdušnování nejhlubších částí jezer se ukázalo jako nejefektivnější metoda při de-stratifi kaci
velkých jezer. Celý proces je pozoruhodný tím, že malé provzdušňování na jednom místě jezera,
má nesmírný dopad na kvalitu vody v celém jezeře. Množství vody uvedené reálně do pohybu
bude záviset na množství vzduchu přivedeného do vody a na hloubce, ve které bude umístěno
difúzní potrubí. Existuje však pravidlo pro hrubý odhad. Při umístění difúzního potrubí v
hloubce 30m, každý metr krychlový za hodinu přivedený do potrubí uvede do pohybu směrem k hladině 200m3 vody.
Destratifikace a vodní život.
Stratifikace vody pomocí provzdušňování, umístěným pod chovnými klecemi, pomáhá rozptýlit nespotřebované krmivo a rybí trus a napomáhá přírodnímu procesu bakteriologického rozkladu těchto látek. Zároveň dochází ke zlepšení využití krmiva rybami a k současnému snížení chorob a zlepšení kvality vody.
Účinnost provzdušňování
Účinnost provzdušňování je často uváděna v kilogramech rozpuštěného kyslíku na kW spotřebované energie. Je-li v dané vodě nízký obsah rozpuštěného kyslíku, pak jsou výsledky velice dobré, neboť je snadné doplňovat kyslík do takovéto vody. Naopak ve vodě, která se již blíží saturaci rozpušteným kyslíkem je účinnost prakticky nulová.
Další faktory ovlivňující účinnost provzdušňování:
Hloubka vody
V hloubkách vetších jak 1m účinnost systému provzdušňování umístěných na dně stoupá na rozdíl od povrchových provzdušňovacích systému.
Teplota vody
Účinnost všech provzdušňovacích systému se snižuje s rostoucí teplotou neboť rozpustnost kyslíku s rostoucí teplotou klesá.
Chemické složení vody
Chemické složení vody má zásadní význam pro účinnost provzdušňování. Klesá například s rostoucí koncentrací organických látek, které jsou ve vodě vlivem znečištění. Naopak při vyšší koncentraci soli nebo iontu účinnost roste. Důvodem tohoto jevu je vliv soli a rozpuštěných látek na povrchové napětí vody.